Klíčová slova


Slovník klíčových slov používaných v tomto kurzu. Tento slovník je využíván zpravidla pro zobrazení vysvětlivek, které se zobrazí při najetí myší na neznámá slova).

Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka:  1  2  (Další)
  VŠE

A

Astenosféra

Astenosféra je plastický obal Země, který umožňuje pohyb litosférických desek. Bez existence astenosféry by se desky nemohly pohybovat, a tak by nebyla možná obnova zemské kůry. Název pochází z řeckého slova asthenos – slabý, či bez síly.

D

Desková tektonika

Desková tektonika je komplexní vědecká teorie zabývající se dynamickým vývojem systému tektonických desek na povrchu Země v návaznosti na procesy a strukturu zemského pláště.

H

Hornina

Hornina je heterogenní směs tvořená různými minerály, někdy i organickými složkami, vulkanickým sklem či kombinací těchto komponentů. Výjimku tvoří pouze monominerální horniny, které jsou tvořené pouze jedním minerálem (například hornina mramor je tvořena pouze minerálem kalcitem).

K

Kontinentální drift

Kontinentální drift (pohyb světadílů) je teorie navržená v roce 1912 německým meteorologem a geofyzikem Alfredem Wegenerem vysvětlující vznik kontinentů rozpadem původního superkontinentu Pangea. Původní myšlenku, že kontinenty do sebe „zapadají“ podpořil Wegener srovnáním geologických a paleontologických nálezů především z pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Zásadní chybou Wegnerova pojetí bylo, že považoval za hnací sílu pohybu kontinentů Coriolisovu sílu (ta je mnohařádově nedostatečná pro takový proces). Dnes je teorie kontinentálního driftu součástí teorie deskové tektoniky, která vysvětluje nejen pohyb kontinentů, ale i dynamiku zemského pláště.

Kontinentální kůra

Kontinentální kůra je částí zemské kůry, která je vyvinuta pod pevninami. Hustota kontinentální kůry je menší než v případě kůry oceánské, což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru.

L

Litosféra

Litosféra je pevný obal tvořený zemskou kůrou a nejsvrchnějšími vrstvami zemského pláště. Její tloušťka se pohybuje obvykle v rozpětí 70-100 km, extrémní hodnoty představují zhruba 2 km, kterých dosahuje na oceánské kůře, a 150 km, kterých dosahuje pod masívy horstev. Skládá se ze 7 velkých desek a 12 menších.

Litosférické desky

Tektonická deska či tektonická kra (také litosférická deska či kra) je mohutná deska zemské kůry, tvořená neroztavenou pevnou horninou, která tvoří vrchní část zemského povrchu. Desky jsou tvořeny oceánskou a kontinentální kůrou.

O

Oceánská kůra

Oceánská kůra je svrchní část litosféry, která se nachází většinou pod hladinou oceánů či moří. Oceánská kůra zabírá 70 % zemského povrchu, čímž se stává převládající složkou Země.

Orogeneze

Orogeneze, volně přeložena do češtiny jako horotvorba či horotvoření (z řeckého oros „hora“ a genesis „vznik“), je horotvorný proces, který vede ke vzniku pásemných pohoří, vznikajících většinou vlivem procesů deskové tektoniky. Jedná se o proces, který je dlouhodobý a který trvá milióny až desítky miliónů let.

R

Rift

Rift (dříve také nazývaný brázda, průlom, příkopová propadlina či hlubinný pokles) je seismicky a vulkanicky aktivní příkopová struktura (zóna) v zemské kůře, charakterizovaná poruchami poklesového charakteru, vznikem nové oceánské kůry, s délkou několika set až tisíců kilometrů a šířkou od několika do stovek kilometrů.


Stránka:  1  2  (Další)
  VŠE